Krásné rýmy slouží často jako berličky chorým myšlenkám...

Pohádková víla

30. března 2012 v 22:47 | MatyBullet |  Básně o smrti

Pohádková víla


Jsi déšť co po tvářích steká

Anděl co na mě v nebi čeká

Jsi vítr, co vlasy mi hladí

Hlas, co tiše uvnitř mi radí


V uších pořád zní mi pohřební zvony

Ve snech slyším jejich teskné tóny

S rukama spjatýma na oltář hledím

Co bude dál to vážně nevím


Svět se změnil a život zastavil

Proč osud tohle před nás postavil


Vzpomínám každou vteřinou

Na tu mou hvězdičku jedinou.

Ta, které narostla křídla bílá

Ta moje pohádková víla...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama